Popis herního zážitku

Co si zahrát?

V hlavním menu je katalog herních scénářů s doporučeními, podobný katalogu videoslužby.

Hlavní sekce:

• Doporučení - výběry scénářů podle zájmů
• Historie - pokračovat v předchozích hrách
• Oblíbené - scénáře, které se líbily
• Odložené - to, k čemu se chcete vrátit později

Při prvním spuštění Nexus nabídne trendy v různých kategoriích s populárními scénáři.

Při dalším spuštění Nexus už zná preference a ukazuje vhodné scénáře, které ještě nebyly vyzkoušeny.

Například pokud se líbí starověký Řím, vesmír a závody, v doporučeních se mohou objevit: "Císař Traján", "Pád Říma", "Starověcí Germáni", "Kolonizace Marsu", "Okruh Monza", "Reaktivní motory".

Lze otevřít sekci Historie a pokračovat v jedné z předchozích her. Uložené pozice se dají sdílet s ostatními hráči.

Po výběru scénáře lze nastavit počáteční podmínky: vlastnosti světa a postavy, klíčové rysy, od kterých příběh začíná. Nebo nenastavovat nic a podívat se, co z toho bude.

Nexus vytvoří svět pro zvolený scénář. I ve stejném scénáři je každý začátek jiný: svět se generuje znovu.

Lze zadat "seed hry" a začít se stejnými počátečními podmínkami.

Takhle vypadá vstup do hry. Ale jaký svět čeká uvnitř?

Světy jako znalosti

Svět Nexus stojí na znalostech: fakta z minulosti a současnosti, představy o budoucnosti, fikce a fantazie. To vše se stává herními entitami, vlastnostmi a vazbami mezi nimi.

Biomy, výbava, stvoření, přírodní jevy, celé světy - to vše jsou objekty znalostí. Ve výchozím stavu je svět blízký reálnému: flóra a fauna, střídání ročních období, geologické a historické epochy. Lidé mají dovednosti, silné a slabé stránky, osobní historii a motivaci. Mohou onemocnět, utrpět zranění a bez pomoci zahynout.

Fantasy, sci-fi, postapokalypsa - vrstvy nad reálným světem. Mění pravidla, ale ne logiku.

Úrovně propracovanosti

Detailnost se dá regulovat. V jednoduchém režimu je model světa zjednodušený, události jsou předem dané - hodí se, když chcete zopakovat zážitek z klasických her nebo nechcete přílišné komplikace. Tento režim se hodí i pro statické simulace - něco jako interaktivní encyklopedie o fungování různých věcí, bez složitého chování. Izolovaný sandbox pro ověřování faktů.

Hluboké simulace

V hluboké simulaci svět funguje jako vícevrstvý systém: příroda se mění pod vlivem klimatu a zdrojů, ekosystémy reagují na změny prostředí, lidé a společnosti odpovídají na proměny přírody, technologií a politiky. Hráč vstupuje do tohoto procesu jako jedna z entit světa.

Události nevznikají samy od sebe - každá má příčinu. Sopka vybuchne - popel zakryje slunce - ochlazení - neúroda - hlad - migrace. Svět se vyvíjí řetězcem: každá změna táhne za sebou další.

Příběh není naskriptovaný - skládá se sám z voleb hráče, cizích akcí, zákonů světa a náhody. Pokud je scénář historický - události se neopakují podle skriptu. Jako krize doby bronzové: klima se změnilo - civilizace se zhroutily.

Akce hráče spouštějí řetězce událostí, které ve světě zůstávají. Vůdce skupiny může obětovat člena týmu a pošpinit si reputaci - to poznamená celý jeho další život.

Čím silnější vliv, tím rozsáhlejší důsledky. Lze změnit koryto řeky a zrychlit čas o století, aby se ukázalo, jak se mění krajina. Lze vykonat hrdinský čin, zmizet na tisíc let a vrátit se do doby, kde se tohle jméno stalo mýtem.

Svět si vede vlastní historii, uchovává události, jejich příčiny a důsledky. Lze zkoumat své minulé relace po stovkách let - skrze knihy, archeologii - a vidět, jak dávná rozhodnutí změnila to, co je teď.

Každá entita - člověk, zvíře, organizace, stát - žije vlastními cíli, nezávisle na hráči. Touha, láska, chamtivost, zloba - každý má své.

• Dlouhá nepřítomnost poblíž milovaného člověka tvrdě dopadá na postavu a mění její rozhodnutí.
• Faraon může přikázat vezírovi postavit pyramidu - a pro vezíra se to stane určující úlohou.
• Jeleni hledají potravu, rozmnožují se a vyhýbají se predátorům.
• Zločinecký syndikát usiluje o rozšíření vlivu a obsazení nových území.

Vše popsané níže je hra v režimu hluboké simulace.

Kým můžete být

Stát se nejbohatším člověkem? Získat nadpřirozené schopnosti a žít věčně? Dobývat vesmír? Dostat se do minulosti se znalostmi současnosti?

Můžete začít rovnou v požadované roli, nebo projít cestu od nuly a postupně rozšiřovat možnosti postavy.

Hrát se dá nejen za člověka - za požár, epidemii, organizaci, náboženství, celý jazyk.

Scénář je jen start. Dál vše určuje volba hráče.

Na začátku hráč určí zážitek, který chce získat. Například:

• "Jsem astronaut ve fázi osídlování sluneční soustavy"
• "Jsem pokročilý zombie během zombie apokalypsy"
• "Jsem císař Římské říše v období jejího pádu"
• "Jsem okurka ve skleníku"

Nexus vybere žánr, setting a pravidla podle požadavku.

Cíl hry

Může být zadán scénářem, hráčem nebo obojím najednou - nebo nemusí existovat vůbec. Získat práci snů nebo vynaleznout "kámen mudrců" - cíl může být jakýkoliv.

Dosažení cíle hru neukončí: svět žije dál a hráč v něm může zůstat, jak dlouho chce.

Kdykoliv se dá změnit role a pokračovat v příběhu z pohledu jiné entity ve stejném světě. Svět se nezastaví - jen se na něj díváte jinýma očima. Lze postupně hrát za členy jedné rodiny nebo se vtělit do různých vojáků na bojišti. Cíl se mění spolu s rolí.

Akce

Co dělat závisí na situaci a na tom, kdo jste. Při požáru - utíkat, hasit, pomáhat ostatním. Ale můžete jednat jinak: napomáhat šíření ohně. Pro pyromana je požár úplně jiný zážitek.

Každá entita ve světě existuje autonomně. Role vůdce neznamená přímou kontrolu, ale žádosti, rozkazy a očekávání. Jestli rozkaz splní, nebo ne - závisí na vztahu k vůdci, na strachu, na silách podřízených.

Pozorování

Nemusíte hrát přímo. Můžete vytvořit postavu, hodit ji do neobvyklé situace - a jen sledovat, co se bude dít. Zážitek může připomínat reality show, kde se příběh odvíjí sám.

Výsledek pozorování se dá uložit a předat jinému hráči jako hotový svět.

Tento režim se hodí i pro modelování: pustit malý kmen a sledovat, jestli se dostane do vesmíru.

Žánry jako moduly

V základu Nexus jsou pravidla, která fungují jak v RPG, tak ve strategiích. Fungují i pro akci, sport, závody, dobrodružství. Ne sada mechanik, ale logika - z ní vyrůstá jakýkoliv svět.

Pevné žánry neexistují. Žánry jsou moduly, které se dají kombinovat a přizpůsobovat. V základu je RPG, protože právě tak lidé přirozeně uvažují o světě.

Chcete prožít život Caesara - můžete velet legiím jako člověk, účastnit se bitev z první osoby. Potřebujete vidět dění jako celek - můžete překročit rámec lidské role a pozorovat bojiště z výšky.

V RPG režimu rozkazy procházejí řetězcem poslů a důstojníků - mohou se zpozdit, zkreslit, ztratit. Ale můžete si dát telepatii - a pak rozkazy dorazí okamžitě. To už je blíž klasické strategii.

Dramaturgie

V plně simulovaném světě jsou možná dlouhá "klidná období". Jako farmář můžete prožít deset let bez válek a katastrof. Pokud je cílem prožít roli v jejím přirozeném tempu, svět se dá nechat takový, jaký je.

Ale pokud se začnete nudit, dramaturgii se dá zesílit. Tempo roste, události jsou hustší a rovnováha klidných a napínavých momentů se posune - aniž byste opustili logiku světa. Objevují se drobné incidenty, nečekaná setkání, obraty osudu. Běžný policista se může ocitnout v příběhu plném honiček a vyšetřování.

Dá se jít ještě dál - a pak za každým rohem čeká nový příběh a dění připomíná nabitý akční film.

Změna pravidel

Můžete překročit rámec role a změnit samotná pravidla. Japonský kancelářský úředník se rozhodne stát superhrdinou - to není akce uvnitř světa, ale krok měnící logiku vyprávění.

Lze měnit zákony světa: přidat magii, udělat z vody hořlavinu, z holubů rozumné bytosti. Svět se bude dál vyvíjet podle nových pravidel a zůstane konzistentní.

Dá se experimentovat se samotnými základy: tvořit světy paradoxů, říší za zrcadlem, vesmíry s jinými zákony fyziky.

I při změně zákonů kauzalita pokračuje - už v nových rámcích. Svět se dá uložit a předat ostatním jako výchozí bod. Jeden hráč v roli "boha" může vytvořit svět, ve kterém budou žít ostatní.

Pravidla jsou moduly. Dají se míchat a skládat nové žánry ze známých částí.

V akci výsledek neurčuje reakce hráče, ale dovednosti postavy. Pro obratného hrdinu může čas plynout zpomaleně. V závodech úspěšnost zatáčky závisí na mnoha faktorech: dovednostech řidiče, parametrech vozu, povrchu, přilnavosti, soupeřích a náhodě. Tytéž triplety, jiný žánr.

Akce + strategie:

• Hráč řídí království jako civilizaci.
• Souboje probíhají podle pravidel akce - dovednost, timing, nebezpečí.

Simulátor života + přežití:

• Každodenní potřeby postav - jídlo, spánek, socializace.
• Navrch pravidla přežití: úkryt, zbraně, nebezpečí.

Jak svět vypadá

Na svět se dá dívat z první osoby, z třetí, shora nebo v textovém režimu. Člověk vidí z první osoby. Myšlenky se čtou jako text. Za zemi nebo planetu - pohled shora, jako ve strategii.

Nexus není vázaný na jeden způsob zobrazení - svět vypadá tak, jak to právě teď role vyžaduje.

I nevidomý člověk bude moci interagovat se světem prostřednictvím zvuku a popisu.

Hráč vidí přesně tolik, kolik role dovoluje. Člověk je omezený smysly. Speciální schopnosti vnímání rozšiřují.

Ve světě starověku vizuální a zvuková stránka zdůrazňuje přítomnost bohů vedle lidí. V postapokalypse grafika přenáší křehkost přežití. Ve světě netopýra se prostor vnímá skrze zvuk, ne skrze zrak.

Mapa světa může být jakýkoliv povrch: planeta, region, loď, lidské tělo. Za mravence se mapou stává mýtina u potoka. Měřítko a úhel pohledu se mění spolu s rolí.

V bitvě čas běží po sekundách. V geologickém režimu jedna sekunda - miliony let.

Čas se dá zastavit, zrychlit, přeskočit nebo se vrátit zpět. Hrát se dá v tahovém režimu.

Hráči po síti mohou současně hrát za různé postavy v jednom světě a dohodnout se na pravidlech plynutí času. Jeden - Napoleon, vydávající rozkazy armádě. Druhý - granátník na bojišti. Můžete se ocitnout i v opozici: jedni jsou vesničané, druzí nájezdníci, třetí lovci banditů.

Příklad: jeden den Ivana

Hráč je rolník Ivan ve vesnici Zaréčje. Je hladový, žena je těhotná, soused Petr ztratil krávu. Blíží se déšť.

Pod kapotou je tato situace sada jednoduchých tvrzení:

• Ivan → je → rolník
• Ivan → hlad → 30 %
• Ivan → nachází_se_v → Zaréčje
• Marja → vztah → Ivanova_manželka
• Marja → těhotná → 8_měsíců
• Kráva → patří → Petr
• Kráva → poloha → les
• Počasí → blíží_se → déšť

Každé tvrzení je atom znalosti. Dohromady tvoří aktuální stav světa.

Logika a grafika žijí odděleně. Jeden a tentýž stav světa - text, ikonky nebo 3D.

Textový režim:

"Jsi Ivan, rolník. V břiše ti kručí hlady. Manželka Marja brzy porodí. Slyšíš křik souseda - jeho kráva utekla. Na obzoru deštivý opar."

Režim hexagonální mapy s ikonkami:

• Dlaždice vesnice s objekty: dům, stodola, potok
• Postava: Ivan [sytost 30 %, červená]
• Rodina: Marja, těhotná, ~30 dní
• Událost: u Petrova domu křik, stopy vedou k lesu
• Efekt: déšť se blíží

3D režim:

Plnohodnotná vesnice, Ivan se drží za břicho, Marja sedí u domu, v dálce křik a rozbitý plot, tmavé mraky na obzoru.

Hráč napíše: "Pomoct Petrovi najít krávu". Systém to rozloží na fakta:

• Ivan → záměr → pomoct
• Pomoct → komu → Petr
• Pomoct → úkol → najít_krávu

Systém ověřuje:

• Může Ivan pomoct? - Ano (je zdravý, je poblíž)
• Kolik to bude trvat? - ~1 hodinu
• Ovlivní to hlad? - Ano, zesílí
• Co se stane? - Hledání v lese, pravděpodobnost nalezení krávy

Po jedné hodině herního času:

• Kráva → poloha → nalezena_u_potoka
• Ivan → hlad → 45 % (zesílil)
• Petr → vztah_k_Ivanovi → vděčnost +10
• Petr → závazek → pomoct_se_střechou

Hráč vidí animaci návratu s krávou. Hlad vzrostl na 45 %. Oznámení: "Petr je vděčný. Slíbil pomoct se střechou."

Jazyk interakce

Jazyk interakce se hrou je postavený na logice lidského jazyka. Hráč a hra komunikují jeho prostřednictvím. Každý stav rozhraní je odpovědí na otázku "co vidím?", a sada akcí na "co mohu dělat?".

Na nejjednodušší úrovni je jazyk pojmenováním věcí: strom, matka, slunce. Dál - vlastnosti a stavy: zlý člověk, mnoho hvězd, silný lev.

Interakce se světem probíhá na několika úrovních. Hráč mačká tlačítka a kliká po mapě. Pokročilý uživatel pracuje s grafem znalostí přes konzoli. Přes editor entit se dá svět měnit přímo - přidávat objekty, vlastnosti, vazby. A nakonec - přirozený jazyk: hráč popíše, co chce, slovy, a AI-překladač převede slova na triplety. Všechna rozhodnutí dělá engine na základě pravidel.

Můžete ležet na gauči s telefonem a říkat nahlas: "přidej les na kopci", "ať prší", "prohoď Jupiter a Slunce". AI převede řeč na triplety, engine změní svět. Světy se tvoří slovy - doslova.

Svět jako stavebnice

Svět se skládá jako stavebnice z toho, co hráči chtějí. Jaký setting: současnost, budoucnost, minulost, alternativní historie, fantasy, postapokalypsa. Je tu magie? Superschopnosti? Psionika? Jak nadaná je postava? Nový hrdina nebo beznadějný tulák? Jaká je biografie a motivace? Jaké nedostatky? Jak na něj svět reaguje? Jaký osud ho může čekat?

Takový systém splňuje hlavní podmínku ideální hry - "kde hráč může dělat vše, co chce".